BURZOVNÍ SVOJANOV VI/00
10. až 12. listopadu

Freedland <<< 2000 >>> Náš diář

Pozvánka
Obálka pozvánky. Proč tak? Štědroňovy úspěchy 1 Štědroňovy úspěchy 2 Pátek Sobota Neděle Jak na to? Ještě několik rad Ekonomika Křížovka pro chytré hlavičky Burzovní svojkeři

Úvod

      Původně jsem se v úvodě popisu Burzovního Svojanova rozepsal, že neexistuje žádný jiný písemný doklad o jeho konání než známá Svojanovská kronika, do které tak rádi vpisujeme své zážitky. Jenže pak jsem začal dávat dohromady přelomový rok 2000 a našel jsem pěkně hutný výpis, s nímž se můžete nyní seznámit. Navíc se Burzovní Svojanov odehrál v době, kdy jsme spouštěli první verzi freedlandských stránek a tak můžeme čerpat z tiskových zpráv, které se objevily v prvním a druhém vydání Frýdlantských Thájmsů, a které pojednávají o hradním taškaření také.

Medvědovina:

Trip

      Hurá! Dlouho očekávaná akce je konečně tady! Počasí nám teplomilným tvorům letos přeje jako snad nikdy předtím. S Kufberkem jsme pojali plán, že si na ten Svojanov tentokrát pěkně vyšlápneme a úterní Klenba nám udělala jasno i v tom, odkud to bude. Naší cílovou vlakovou stanicí bude Bystřice nad Pernštejnem. Ráno jsme se sešli v šest u vlaku ve Sviňákově, kde už na nás čekala poměrně pohodová cesta s dvěma přestupy. V Brně jsme stihli během dvaceti minut vytunelovat svá konta a to hned u dvou různých bankomatů. Expres Slovenská Strela, kterou jsme se svezli do Tišnova, nás překvapila svými zrekonstruovanými vagóny a Tišnov se objevil nějak dříve než jsme čekali. V něm máme půl hodiny čas, během které jsme stihli kafčo v místním vyžieráku.
      Po půl jedenácté už sedíme ve "sklenících", které nás údolím říčky Svratky a posléze ještě Nedvědičky odvážejí k cíli. V údolích bylo na co koukat! Za Nedvědicemi vytáčíme hlavy nahoru, poáč míjíme známý pohádkový hrad Pernštejn. Za obcí Režná vlak supí do závěrečného stoupáku, obtáčí se kolem kopce dokola a nad Bystřicí jeho útroby opouštíme. Koukám jako blázen. Stanice má všehovšudy tři koleje a na nich komplet releovku! Kolem místní průmyslové zóny, jak se dnes říká továrnám s extrémní produktivitou práce, klesáme do města. Jeho náměstí má zvláštní pokřivený tvar a k tomu je ještě celé z kopce. Celé jej prolézáme, aby nás nakonec zaujal hotel uprostřed.

      Je čas oběda a tak se z radostí vrháme do jídla. To ještě netušíme, jak se nám zásoby budou hodit. K tomu dáváme nejedno Géčko a nakonec se i musíme přemlouvat, abychom konečně vyrazili na cestu. To už se blíží jedna hodina odpoledne. Napoprvé jsme modrou značku poněkud netrefili (tedy ten její správný konec), ale dole u rybníka pod náměstím už nemáme pochyb o správném směru cesty. Obecní rybník tady mají velmi specifický. Vždyť už jen jeho rozměry 6000 krát 4000 krát 500 jsou úctyhodné. Vše měřeno přibližně a v milimetrech. Považte, měli i drzost u něj vyvěsit ceduli "Zákaz koupání!"
      Koukáme před sebe a v dáli na kopci se tyčí hrad Zubštejn, u kterého plánujeme naši další zastávku. Jeho rozlehlost nás fascinuje i takhle na dálku. Na mapě vypadá modrá značka velmi sympaticky. Neustále jde kolem potoka, jenže v reálu má neustálou potřebu někam utíkat do kopců po nejnesmyslnějších traverzách a někdy i převisech. Něco nám říkalo, že na jejím značení se snad vyřádil sám Manťas. Říčku Bystřici opouštíme u Aueršperku, jenž prý kdysi býval mohutným hradem a dnes z něj zbyl jen nádherný výhled do hlubokého údolí. Vždyť jsem přece psal, že jsme lítali jako kamzíci, ne? Říčka hrad obtéká ze tří stran a jsou tady několikeré zbytky letních táborů.
      Zní to asi divně, ale i od hradu stále stoupáme do kopce. (Aha, tak proto nevydržel a podlehl...) Nabíráme směr na Pivonice (Jak krásný název! Jen hospoda žádná...) a mapa se s realitou velmi rozchází. Na konci vsi podle rozcestníku zjišťujeme, že prý máme v nohách teprve šest kilometrů a my už se cítíme na takových dvacet. Vždyť jsme je šli dvě hodiny! Náladu nám zlepšuje blížící se Zubštejn, který se tyčí hned nad obcí, ze které však vidět není. Pohled na něj se otevře až těsně pod ním. Na hradě jsme překvapeni. Výhledy z přístupného druhého patra jsou famózní. Sice nás lehce deprimuje pohled na skutečně nedalekou Bystřici, ale ta je plně vyvážena dalekými výhledy.
      Na hradě jsme se zdrželi sotva půl hodiny a šlapeme po červené značce dále. Klesli jsme do Kobylnice, za kterou pro dnešek definitivně ztrácíme slunce. Nad meandrem Svratky nás čeká ještě poslední hrad Pyšolec, ze kterého zbyla v podstatě jen věž a u kterého se z důvodu rychlého smrákání nezdržujeme. Ve Víru máme šlapání už dost. Hospoda široko daleko žádná a tak bereme zavděk obchodem. Nabíráme sil a uvažujeme, co dále. Kufberek si stojí za další cestou autobusem, já pěšky. Tma dává jemu za pravdu. Jdeme mrknout na zastávku a máme štěstí. Za deset minut jede první přibližovadlo ke Svojanovu!

      Řidič nás nakonec přesvědčil, že v Olešnici máme určitě přípoj a tak se jedeme podívat do Obce roku. Jízda autobusem je pro mne zcela nevšedním zážitkem. V Olešnici máme jen dvacet minut a stíháme v šílené socialistické budově hospody jedno cestovní a přitom výtečné Géčko. Druhý autobus jede včas, čímž využíváme služeb firmy Zlatovánek. Křižovatka nad Hlásnicí je naše konečná a dále už musíme ke hradu pěšky. Cesta vede stále z kopce, takže jsme absolutně spokojeni. Jen teplota vzduchu by se nemusela blížit nule. Ještě nad Hlásnicí se nám naskýtá nádherný pohled na osvětlené údolí pod námi a člověk má pocit, že stojí na vrcholu světa. Někde v dáli také tušíme oranžové světlo svítícího Brna.
      Měsíc v úplňku nám krásně svítil na cestu a dole ve Svojtownu jsme se ještě zastavili na jednoho Bernarda dříve než se pustíme do závěrečného stoupáku na hrad, kterým završíme dnešní perfektní výlet. Mezitím si Skoumal s Marčellou a Lockayem už vykroužili nejedno kolečko kolem Brněnce, což jsme se dozvěděli z mesáže a my jim za odvoz na hrad slibujeme ukázat poslední část cesty. Tak se i stalo (čtyři pivka do nás vklouzla jako nic!) a na křižovatce pod hradem se na nás zavěsil jakýsi MOK prassat, z čehož jsme tak mimo, že odbočku na hrad mineme. To byl manévr! (Pravda, původně nechtěný...)
      Na hrad jsme přijeli asi jako poslední. Brňáci, Chlumečáci i Roudnice je už na místě. Popapáme v hradní hospodě a pak už to jede. Na hradě jsem si vypil své tisící pivo a poáč jsem měl už řádně otupeno, ignoroval jsem bojofku, takže jsem se umístil na posledním místě v burzovním testu. A kdy že jsem šel spát? Ale, to jsou otázky!

Tiskové zprávy z Thájmsů:

Zpráva o burze

      O víkendu okolo svatého Martina se uskutečnilo už šesté hradní klání na středověkém, Trstěnickou stezku hlídajícím, hradě Svojanově. Převážná část dění na hradě byla věnována tentokrát burzovním spekulacím. Na hlavním burzovním trhu byly k mání tak významné akcie jako například akcie "Školství," Českých drah, firem Siemens, Bosch, Coca-Cola a Gilette.
      Téměř všichni účastníci prošli v pátek náročným testem, za jehož absolvování si (někteří velmi těžce) vydělali potřebné Svojmoney. Za ty pak mohli v nultém kole obchodování získat první akcie. Obchodování vyžadovalo značné schopnosti a to přispělo k houfování akcionářů do různých skupin, ze kterých vykrystalizovaly tři skupiny semknuté proti čtvrté. Čtvrtou grupou byla oblíbená investiční společnost Roudnice. A dobrá věc se podařila - Roudnice nevyhrála, což bylo sice nesportovní, ale za to milé. Ze silné trojky nakonec nejlépe nakoupila 1.Brněnská investiční.

Pátá kolona

      Musíme podotknout, že i zde na Svojanově se objevila skupina lidí (nazvěme ji Pátou kolonou - Charlie, Kufberek, Fünf, Konvísek, Jeli, Medvěd), která se naštěstí neúspěšně snažila narušit plynulý chod obchodování tím, že se burzy nezúčastnila a vytvořila si vlastní tzv. Plodinovou burzu, jejíž jedinou - a tedy monopolní - komoditou byl chmel. Sídlem "konkurenční" Plodinové burzy se stala nevinná obec Hamry. Naším dobrým informátorem bylo zjištěno, že nejde o burzu, nýbrž o hospodu s mocnou přitažlivostí Gé.
      Jako důkaz čilého obchodování na plodinové burze si Pátá kolona dovezla zpět na hrad akcie podivného kulatého tvaru s výrazným "G" uprostřed. Jednalo se prý o akcie Plzeňských pivovarů. Ovšem díky značné podroušenosti členů "kolony" vyzněl "pivní" manévr naprázdno a celá "kolona" se dočkala hlasitého výsměchu ostatních. Pátá kolona měla nakoupeno. Ale o akciích řeč být rozhodně nemohla.
      Jedním z mála úspěchů Páté kolony byl zisk trikotu "Svojanovský ožrala," kterého se po nedělním volebním klání zhostil Fünf.
      Burzovní Svojanov tak lze opět pochválit: Byla to dobrá hradní taškařice.

-md-, Svojtown

- ... a ještě nedělní konec (opět z Nojtbúku č. 4) -

      S Kufberkem vyrážíme po druhé hodině odpoledne pěšky směrem k vlaku. Je nám trochu šoufl a tak nám nějakých těch 15 kilometrů snad prospěje. Stoupáme od hradu a kolem muk jdeme rovnou do Starého Svojanova. Dále už po silnici přes les na Vítějeves, před kterou koukáme na krásný výhled na Třebovské stěny. Za místním fotbalovým hřištěm opouštíme asfalt na polní cestu, která končí v lese šíleným padákem Čertovým úžlabím do Nové Ameriky, ze které je to už jen kousek do Moravské Chrastové. V té nalézáme velmí vábnou hospůdku s čepovanou Černou Horou, což se nám stává osudným. Jak milá změna po Otakarovi. A ten výběr!
      Malou dvouhodinovou přestávku jsme dali ještě v České Třebové tradičně v Padevětu, kde jsme pojedli a i Krušovice působily po Poličce jako balzám. Náš dnešní poslední vlak Jan Perner byl tak natřískaný, že nám nezbylo než jít do jídelňáku. Po dlouhé době nás cesta vlakem stála nějaké peníze. Šlo o 80Kč a jako bonus jsme naštěstí dostali alespoň tři pivka. A pak že dráha neumí. Ve Sviňákově jsme se rozloučili a každý jsme se dali svou cestou domů...

-md- 02.02.02


Šup k odkazům!
- fotky -
Na nádvoří hradu se rozdávají první Burzovní svojoviny První nákup akcií Nákup pokračuje Obloha skoro jako vymetená Pohled z plošiny nad zahradou Buď je to Matěj nebo Žofka Pohled na hrad od parkoviště s trochou mraků Další pohled od parkoviště Vstupní cesta k hradu Ve žluté hradní budově je spousta pokojů Závěrečné hodnocení Vyhodnocení bojofky Počítání akcií Ohýnek a pečení buřtů na louce nad božíma mukama V kose přijde zahřátí u ohně vhod

webzdarma.cz