KOSTÝMOVÝ SVOJANOV 1/97
21. až 23. listopadu

Freedland <<< 1997 >>> Náš diář

Svojanovská hodovací místnost. Ta kdyby mohla vyprávět...       Jedeme takhle z jedné chaty pod Krkonošema. Frčíme autem už docela dlouho, domov je hodně v dálce. Projíždíme malebná údolí lemovaná podzimem zbarvenými lesy, mezi nimi vesničky jako z pohádky. Plni dojmu odbočujeme před vsí Svojanov na hrad s úmyslem pojíst a popít. A když už jsme na hradě, tak se nám do toho všeho musí vejít i nějaký ten kulturní program.

Na svojanovské hradní věži. Chlápka vlevo si nemohu vzpomenout. Pomůže někdo?       Prudkou zatáčkou doprava a strmým kopcem se nám auto pomalu sune nahoru, abychom po chvíli na kopci spatřili již zmíněný hrad, který nás doslova uchvátil. Nebo, že by to byly spíš ty huňaté kozy u parkoviště? Ať už to bylo tak či onak, došli jsme ke hradu, prohlédli si hospůdku a překvapeni jako neandrtálci v metru, že se najdou na světě i příjemní lidé, zasedli jsme ke stolu a nechali se obskakovat zdejšími dobrosrdečnými lidmi. A už bylo v celku jasné, že se sem určitě ještě jednou kouknem.
Skvělá hradní žranice. Slečna K. a Charlie.       Prohlídka hradu, keramiky, obrazů, unikátního skleněného servisu, roztomilých selátek před hradem nás doslova dostala. A naše hlavy začaly doutnat a začal se pomalu, ale jistě klubat plán prvního ročníku Svojanova. A tak jsme žhavili mozkové závity, až vzniklo první Svojzvadlo. Přesně tímto způsobem jsme vás, teda všechny dobrý lidi, pozvali na oficiální první, tedy ještě neozkoušený, ročník Svojanova, na hrad v krásné přírodě, mezi srdečnými lidmi, s prasátkem a výletem po okolní krajině...

Lenka a Martin

*****

Medvědovina:

Naše hradní paní se svým pážetem.       Hlavními organizátory první hradní taškařice na hradě Svojanově a kolem něj byli Léňa a Manťas. To, co si tihle dva lidičkové předsevzali (viz výše), se začalo pomalu plnit. Akci samotné předcházela velmi kvalitní pozvánka, která slibovala mnohé. Organizátoři se pěkně vytáhli!
      Za tajemným hradem kdesi uprostřed kopců Českomoravské vrchoviny jsem se vypravil vlakem, který měl podle očekávání zpoždění a tak jsme se s panem Romanem a Jíťou po České Třebové docela naháněli. Naštěstí pro mě taky kolem České Třebové bloudili a tak jsem na místě určení - před nádražím - přišel nakonec první. V jejich autě vládla velmi špatná nálada, (však ty dva všichni znáte...) která se začala naštěstí rozpouštět s blížícím se cílem naší cesty. Kufberek. Měl jsem přitom šanci si aspoň uvědomit, že jediný, kdo neměl pořádně zajištěnou dopravu až na hrad, jsem byl já. To už nás ovšem vítala hradní brána a ve zdejší hospůdce i Léňa. Nebyli jsme ani první ani poslední. Tak nějak někde uprostřed mezi námi pozvanými.
      Atmosféra se pomalinku rozjížděla při večerním gulášku a úplně se pak rozjela na hradě v pařeništní místnosti, jak jsme si pro sebe nazvali zdejší Rytířský sál. (Nebo naopak?) Skutečně se pilo v rytířském sále a byla to paráda!

*****

Fantastická krajina nad Bystrým.       V sobotu jsme absolvovali povinně - nepovinný puťák okolím Svojanova, jehož součástí bylo i několik bojovek. Já jsem se s ještě několika lidmi neúčastnil. Fünf přijel na akci ve vojenském. Od října slouží vlasti. Spolu s ním, Zippem, Jíťou a Romanem jsme podnikli popolední průzkumnou procházku do Svojtownu, respektive do hospody na Bernarda. Bohužel jeho chutě mi už po čtyrech Otakarech zůstaly utajeny.
Tipovní listina prvního Svojanovského Ožraly. Vítěz? Karlos, dnes Charlie:-)       K večeru jsme se vraceli nahoru na hrad, kde ještě stále chyběla turistická výprava. Dostavila se pěkně pozdě a pak už se vše schylovalo k hlavní atrakci večera - hradní žranici.
      Charlie s Kačenkou a s dalšími Chlumečáky přišli k hostině v dobových kostýmech, čímž si vysloužili všeobecný obdiv, obdiv a aplaus. To už jsme ale všichni zasedli ke stolům a začala se servírovat obzvláště vypečená kuřata. Mňam!
Hradní věž je mystické místo. Vždy přitahuje...       Po žranici začala nová soutěž: O svojanovského pijana. Měla tři kandidáty: Karlose za krásné podání vtipů, Fünfa za příkladné chlastání a Míru Voláka za chůzi po cimbuří v rouše Adamově. Náš kandidát (Fünf) bohužel odpadl vinou usnutí na záchodkách, ve kterých se netopilo, byla zima, a on nám vystřízlivěl. (Já mezitím zkufroval druhé kuře a až do rána se věnoval Tábyně...)

*****

Medvěd a Mário. Kdepak je asi dneska konec ležícímu muži?       Během dopoledne se vše na hradě začalo pomalu klubat k životu. Zjistil jsem svým malým průzkumem, že ani jednu noc jsem nestrávil v posteli, která mi byla vyměřena. Jednou jsem trefil alespoň stejnou hradní komnatu... Po snídani se schylovalo k tajnému a svobodnému hlasování o Svojanovského pijana, kterým se s jasnou převahou stal Karlos. Nechyběl potlesk a gratulace. A pak opět přišly. Ty mnou věčně kritizované odjezdy v půli neděle. Musel jsem taky odjet, abych se rozumně dostal domů. Jel jsem s Hájkovýma do Opavy.

*****
Verdikt:
Svojanov byl asi nepovedenější akce celého roku. A to i přesto, (nebo právě proto?) že tam bylo 50 lidí. Holt, hrad je hrad!

6.12.1997, 18.11.2011
-md-



... aneb Co jsem nedávno objevil ...
Jednohubky. Mapa okruhu, kudy jsme se protáhli... Město Polička A ještě jedna z Poličky.

Pozvánka na hrad
Titulní strana. Mapáček je také vysoce  důležitý. Kór poprvé:-) Úvoďáček aneb první Pokec. Byli jsme dychtiví informací... Poprvé jich nemohlo být rozhodně málo. Co s sebou? Přečtěte si. Páteční program a vzkaz na cestu. Sobotní program. Nedělní program. Zajímavosti ze Svojanova. Závěráček si měl vyplnit každý sám. Kontaktíky na organizátoři.

webzdarma.cz