Vítejte na našich Svojanovských stránkách!

Rychlý odkaz:      1/97     2/98     3/98     4/99     5/99     6/00     7/01     8/01     9/04     10/06!!!

Kačenka s Charliem v dobových kostýmech.

Odkaz na stránku o prvním Svojanovu.

21. až 23. listopadu

Odkaz na první stránku prvního zvadla.       "Akce SVOJANOV je nezávazně závazná akce konající se libovolně během roku, vzhledem k pohybu planet, návštěvnosti mimozemšťanů, svitu hvězd, šustění listů keřů, stromů, rostlin a klobouků hub, porodnosti, tlaku vzduchu, barvě oblohy a vašeho auta, náladě tchýně či manželky, tchána či manžela, promile alkoholu či jiných omamných látek v krvi, hukotu v hlavě, štěstí, množství dětí, milenců, milenek a počtu návštěv psychiatrů, kterou si mimochodem objednejte hlavně po této akci, síle větru, chutě něco zažít, politické situaci a množství čtverečků na linkovém papíře." Tak takto malebně nás zvali na první Svojanov Lenka s Manťasem. Tenkrát skvěle zabodovali Chlumečáci svými dobovými kostými a jeden z nich - král Karlos, pak získal i putovní dres Svojanovského ožraly...

Odkaz, který vás dovede k druhému Svojanovu.

3. až 5. dubna

Odkaz na první stránku pozvánky.       Na první jarní Svojanov nás svolávala veršovaná pozvánka. Na hradě pak sice ještě neprobíhá klasická svojanovská bojofka, ale i tak nás Martin pořádně potrápí. V sobotu totiž běháme z kopce do kopce jako kamzíci (nakonec z toho bylo slušných patnáct kilometrů!) a naše hlavy zmítané kocovinou po včerejším bujarém večeru v rytířském sále, musí snad každou chvíli prasknout. Zipp s sebou přivezl na hrad Lukase a ten ve spojení s norským vlkem Bazim (oba kytaristé) vytváří báječnou békací atmosféru. A když jsme zmínili Zippa, tak nemůžeme zapomenout, že to byl právě on který svým skvělým bavením zaslouženě svléknul Karlose z putovního drezu, který pak hrdě celý půlrok nosil...

20. až 22. listopadu

aneb O poklad Rytířů Černého erbu

Úvodní stránka třetí pozvánky.       A je to tady: "Dávné časy jsou plné příběhů o bájných bytostech, chrabrých rytířích, moudrých králech, o loupežnících, o zlých manželkách, ale hlavně o tajemných pokladech. Jeden z nich bychom vám rádi vyprávěli. Vyprávěl nám jej náš otec a našemu otci jeho otec a jeho otci jeho..., ale to není tak důležité jako příběh samotný. Tak se hezky pohodlně usaďte do houpacího proutěného křesla, do ruky si vemte číši s dobrým vínem a při svitu starého svícnu se nechte unášet na vlnách prastarého příběhu, jenž po celá staletí neztratil napětí a kouzlo..." Ano, první z hradních bojovek je na světě. Jmenovala se O poklad Rytířů Černého erbu a znamenala zásadní průlom do našich chlastacích akcí. Oba organizátoři vložili maximum píle a úsilí, které bylo korunováno spokojeností nás všech, ať už jsme byli v Siemens týmu nebo Kachna týmu. Pamatujete?

30. dubna až 2. května

aneb Welká Westernová Wýprava

Úvodní stránka čtvrté pozvánky.

      "...V dalekém kraji zvaném SVOJKANSAS se nacházelo město Svojtown. Ve zdejším saloonu se scházeli nejotrlejší kovbojové a dobrodruzi, jakým široko daleko nebylo rovno. Popíjeli v saloonu svou čistou whisky, když tu se do města přiřítil kůň s na smrt vyčerpaným jezdcem. Ještě než muž vydechl naposledy, vyprávěl o nebezpečném lidožravém netvorovi, který se usídlil v starém opuštěném indiánském chrámu, kde střeží poklad nesmírné hodnoty. Netvor pobil na tucet mužů a on jediný vyvázl živý. Ale ne na dlouho. Nestačil ani okolním popsat cestu na ono místo, jeho tvář se naposledy zašklebila křečí, muž vypoulil oči a zemřel. V tu ránu všichni kovbojové, lovci a dobrodruzi osedlali své koně a vyrazili na cestu. Nebohého muže nechali ležet uprotřed ulice, kde ho očůrávali místní oříšci, dokud se nerozložil. Stovky mužů se vraceli s nepořízenou, tisíce jich umíralo vyčerpáním a miliony mužů raději seděli doma. Potom, jak šel čas, historka pomalu šedivěla a už se myslelo, že se vytratí úplně, až jednoho dne..." Naše Welká Westernová Wýprava mohla s klidem propuknout!

5. až 7. listopadu

aneb za Tajemstvím staré závěti

Odkaz k první stránce pozvánky na pátý Svojanov.       "Je tomu už pěkná řádka let, co přilétli do zdejšího kraje čáp a vrána. Čáp nesl v peřince chlapce, zakroužil nad hradem a snesl se do komnat královny. Vrána zamávala křídly a vletěla do chalupy chudé tkadleny s malým roztomilým děvčátkem. Děti rostly jako z vody. Pravda, kralevic se ploužil po chodbách hradu, zatímco děvčátko pobíhalo po lučinách a lesích, ale oba se měli čile k světu..." Tak takto začínala pověst o Staré závěti. Po jejích stopách jsme se za sychravého podzimního večera rozeběhli i my. Svojanov se stal památným ukradenými fünfovými stěrači a našim krátkodobým kamarádem Lujzem, který snad ještě doteď musí vzpomínat za velkou louží, kde se to proboha vyskytl...

10. až 12. listopadu

"Burzovní" Svojanov

Odkaz na první stránku šesté pozvánky.       Lenča s Martinem se na jaro vybrali svojanovskou dovolenou a tak jsme na další Svojanovkou hradní taškařici čekali celý rok. A musím říct, že čekání se rozhodně vyplatilo! Oběma organizátorům se podařilo připravit skvělou Svojburzu, kde se vesele směňovaly různorodé komodity po celý pátek a sobotu. Ostatně jen tak na úvod: "...kdysi dávno, na temném hradě žil, nebo spíše dožíval, starý hradní pán Držgrešle. A jak to tak bývá, měl potomka, syna. Byl to takový výplod nekvalitního a pomalého sperma a všichni o něm věděli, že je to zmetek. A tak mu tedy i říkali. Ač ho hýčkali jako Nokii 8210, byla to zloba sama a chamtivost se lstí si v tom scvrklém zmetkovém tělíčku podávaly ruce..." A máme i jasno, o čem celý Burzovní Svojanov byl.

27. až 30. dubna

Záchrana Pohádkové říše

      "Není tomu zase tak dávno, co jsme jako malá prďolata hltali pohádky, abychom se pak strachy třásli pod peřinou před strašidly a ráno pak vyhlíželi rytíře a spanilé prince. Tehdy jsme tomu opravdu věřili, ale dnes? Už si stěží vůbec vzpomeneme na oblíbené pohádky. Bajaju považujeme za lovce kožešin, Otesánka za reklamu na hubnoucí přípravek a Ptáka Ohniváka za Ptáka Loskutáka. I my dva jsme si mysleli, že se tenhle svět v nás už dávno rozplynul jak obláček dýmu. Až jednou, přesně o půlnoci, nás vzbudil neuvěřitelně hlasitý zvon! Náhle, zpoza tmy, se vynořil malinkatý trpaslík. Nejdříve jsme na sebe jen tak hleděli a leknutím nemohli ani slůvko vypustit z úst. Tu z nenadání trpaslík promluvil: ´Dobří lidičkové, prosíme, moc vás prosíme, pomozte pohádkové říši, jinak je s námi ámen!´ při tom lomil malinkatýma ručičkama a cupital po místnosti..." Ano, pomohli jsme!

23. až 25. listopadu

aneb Záhada Svojexpresu

      "Do ranní mlhy zahoukala majestátně lokomotiva. Několik mužů ji připojovalo k dlouhému vlaku, hejno vrabců se na peróně pralo o kousek sušenky, zřízenci plnili útroby vlaku zavazadly a před nádraží, se otevíraly první stánky. O pár hodin později tu již postávají cestující jednoho z nejznámnějších vlaků - Svojexpresu, aby se s ním vydali na dlouhou pouť napříč státem..." I my jsme do něj včas nastoupili a od pátečního až do sobotního večera jsme se snažili přijít na jeho Záhadu. Samozřejmě, kde jinde než na Svojnádraží.
      A přesně tady jsme zatím zastavili naposledy. Doufám, že ne na dlouho, protože možná i vy znáte ten pocit: Přijdete do nějakého prostoru, který vám je známý a který je navíc k prasknutí naplněn vašimi přáteli? To pak člověk sedne ke stolu a koupe se v nádherné pohodě. Je mu hodně fajn a přitom ani nemusí pořádně moc vykládat. Skvělé! Na Svojanově tohle funguje vždy a na sto procent!

Svojanov IX./2004

      Před dvěma roky jsem se na tomto místě rozepsal o tom, že Svojanov asi zřejmě umřel. A také dlouhou dobu tomu vše nasvědčovalo. Až se jednoho krásného podzimního dne Kačenka Řehajda zasnila a řekla si, že by nebylo úplně od věci zajet na nějaké místo, kde bylo vždy dobře. Její volba padla na Svojanov. Zavolala Lence do Brna, požádala o propůjčení copyrightu na poslední listopadový víkend a Devátý Svojanov se stal skutečností. Nebyl sice tak velkolepý, protože na velkou bojofku nedošlo, ale několik menších se přece jen odehrálo. Každý z nás si odvezl z hradu kus svého zážitku a tak se na tenhle VIPsvojanov (VIP proto, že Kačenka si nepozvala jen tak každého;-) bude vzpomínat...

Svojanov X./2006

      Je to něco málo přes dva týdny, co jsme se naposledy vrátili ze Svojanova. Začal nám další rok a já konečně porovnal všechny fotky z prosince. Právě teď jsem si do štamrple, která procestovala už půl Evropy, nalil ferneta a chci se pustit do popisu posledního Svojanova. Byl jiný než kdykoli předtím. A to pochopitelně. Pochopitelně proto, že jsme nebydleli na hradě, ale v podhradí ve Svojtownu. Ale nejen tím byl jiný. Jiný byl i proto, že trval tři týdny. Ano tři týdny! Vždy, když jsme v neděli večer přijeli na penzion, dali si první pivo, tak jsem si vzpomněl, jak jsem ty neděle nenáviděl. Byly to vždy takové ty podivné dny pomalého střízlivění z akcí, jež se mnohým z nás pevně zaryly do paměti. Tentokrát šlo však o akci zhola jinou. Byly to totiž pracovní povinnosti, které mne zavály právě sem pod hrad. Téměř celý prosinec jsme se měli pohybovat mezi Českou Třebovou a Adamovem. Bylo na mě, abych vybral nějaké patřičné zázemí. Dlouho jsem se rozmýšlet nemusel. Vždyť Svojanov je téměř napůl cesty. Dovolím si tedy na násůedujících řádcích popsat, co vše jsme za ty báječné tři týdny zažili...

md;-)

Svojanov.kvalitně.cz

Dnes je .
Svátek slaví .

- kontaktíky -
Lenka Volejníčková:
+420/732 162 283,
LeV1@centrum.cz.
Martin Beneš:
martinbenes@centrum.cz
Chceš mapu zvětšit? Není problém! Jen si tady dvakrát klikni! Hrad Svojanov
569 73 Svojanov
Otevřen v dubnu a říjnu o víkendech od 9 do 16 hodiny, od května do září denně mimo pondělí od 8.30 do 17 hodiny.

- odkazy jinam -
Freedland
Klenba
Lockayoviny
Marocco
Medvědoviny
Norsko97
Pecka
Ski Roháče
Vaček (Alík)

Svojanovský ožrala:
I.: Karlos, ( 23.XI.1997 - 3.IV.1998 )
II.: Zipp, ( 5.IV.1998 - 20.XI.1998 )
III.: Charlie, ( 22.XI.1998 - 30.IV.1999 )
IV.: Manťas, ( 2.V.1999 - 5.XI.1999 )
V.: Kačenka, ( 7.XI.1999 - 10.XI.2000 )
VI.: Fünf, ( 12.XI.2000 - 27.IV.2001 )
VII.: Charlie, ( 29.IV.2001 - 23.XI.2001 )
VIII.: Charlie ( 25.XI.2001 - 26.XI.2004 )
IX.: Charlie ( 27.XI.2004 až dodnes )

Hrad našima dávnýma očima

Kde?
      Na vysokém kopci nad údolím Křetínky stojí hrad Svojanov. O strmosti kopce se můžete přesvědčit chůzí z městečka půlkilometrovou cestou na vrchol nebo jízdou autem po silnici s dvanáctiprocentním stoupáním. (Parkoviště je přímo u hradu a nebo při cestě na Rohoznou.) Svojtownovské náměstí pod hotelem je obklopeno malebnými horáckými chaloupkami a kostelem se šindelovou bání. Je zde hotel a několik penzionů. Hluboce zařezaným údolím řeky Křetínky vede bývalá Trstěnická stezka, kterou dnes vede i značená cyklotrasa s odbočkou ke hradu.

Dávné časy:
      Vlastní hrad byl založen na rulovém ostrohu roku 1260 a ze tří stran je obtékán, jak jsme již řekli řekou Křetínkou. Hrad vyhořel v 16. a 19. století a dodnes jsou některé jeho části černé od kouře a ty pak dotváří lehce mrazivé tajemno hradu. Původní gotickou pevnost dal zřejmě postavit král Přemysl Otakar II. Stavba měla chránit důležitou obchodní stezku. Pevnost později získal sňatkem s královnou největší konkurent Přemyslovců - Záviš z Falkenštejna, který proměnil pevnost na skvělé sídlo, odkud pak podnikal další politické výboje. Když však do zdejších hradebních zdí přivedl svůdnou Alžbětu, sestru uherského krále, zapomněl v líbánkách na ostražitost a stal se obětí intrik.
      Ještě později patřil hrad i s nedalekou Poličkou k oporám královské moci v regionu a zažil i návštěvu císaře Karla IV. Po husitských válkách přešel do soukromých rukou a postupně chátral tak, že v 19. století sloužil už jen jako hospodářský dvůr.. V roce 1910 se stal majetkem města Poličky, která jej s komunistickou přestávkou spravuje dodnes.

Lákadla:
      V hradním paláci je lidomorna, prý i s pokladem. Ve zdech hradu jsou tu zazdění lidí - malé děti i starci, zvláště pak skalníci, kteří byli zamordováni po vybudování tajné chodby. Hrad měl v minulosti i systém vnějších opevnění, z nichž jen některé se dochovaly do dnešní doby. Mohutná věž s břitem otočeným směrem k přístupové cestě ke hradu má průměr devět metrů a tloušťku zdí tři metry. Zřícenina k ní přilehlá je bývalý hradní palác. V 19. století byla dokonce na hradě výroba tuhy!
      Na hradebních zdech je ochoz se zábradlím, z něhož je neopakovatelný rozhled do celého kraje. Po dřevěném schodišti se tak dostanete ke krásnému obrazu české i moravské krajiny. Poslední léta tvoří hrad osobitý rámec výstavám výtvarného umění, jemuž dominuje stálá výstava keramických figurek Jana Kutálka. Od roku 1996 pak na hradě sídlí soukromé muzeum pohlednic Orbis Pictus Květuše Veselé. O prázdninách zde probíhá nepřetržitá řada festivalů a celoročně je zde v provozu restaurace a ubytovna.


Svojhrad 2006

      Nálada se nám však mění v okamžiku, kdy se přibližujeme k hradu. Ten totiž za ty roky, co jsme zde nebyli, pořádně zchátral. Co zchátral - zhnil! Pěkně odzpoda se do jeho předhradí tlačí voda a pohostinské pokoje, ve kterých jsme pobývali, a které by mohly vyprávět, už zřejmě obyvatelné moc nebudou. Vcházíme na hradní přednádvoří a koukáme, že stodola napravo přišla o střechu. Že by požárem? Ponuré počasí na ponurosti celého hradu ještě přidává. Brána je však otevřená a za ní varující nápis o nezbytné zavřenosti hradu: Vstup na vlastní nebezpečí! To se přece píše na zříceninách, ne?

... pokračování ZDE!


Jsi návštěvník číslo   .


Webový majstr ® Svojanovské stránky
© 2001-2007 SZKF Co.
All Rights Reserved
Stručná historie:
01. 11. 2001   založení Svojanovských stránek,
10. 11. 2001   úpravy, díky kterým není třeba se za stránky stydět ,
11. 11. 2001   přidáno počitadlo návštěv,
19. 03. 2002   Svojanovské stránky převzaty zpět SZKF,
20. 04. 2002   Změna designu stránek, doplnění a upřesnění, tryzna za zrušení Svojanova IX/02,
16.11.2002   Změna vzhledu hlavní stránky a úprava textů,
16.12.2004   po měsíci a dvou letech s radostí přidána stránka číslo devět!
08.01.2007   Jupííí! Svojanov je pěkně kulatý!

P.S.:   prvotní verze stránek byla věnována Lence a Martinovi k Vánocům 2001 pod stromeček.

Optimalizováno pro MSIE 5.5, rozlišení 1200x800, střední písmo a aspoň 32bit barviček
datum poslední aktualizace
webzdarma.cz